Gallery In Street— Art 2012 Prague

ENGLISH

Gallery in Streetart Branický Most bridge (“intelligentsia Bridge”) is a slightly sad hero of our time. A building that the Czech intelligentsia performed forced labour on was meant to become one of the biggest two–track railway bridges of its day. Ten years after it was completed, not a single train crossed it; although the second track was laid, it was soon torn up again, because it was not possible to build a two—track tunnel on the Chuchle side of the river Vltava. Seen just as an object, it is in fact a magnificent concrete structure. if you climb up the pillar on the Braník side you pass through cube—shaped “rooms” full of refuse. It is one of the many city corners characterised by filth and gloom, away from the city inhabitant’s interest. As we pass through the city we try to filter out similar corners from our field of vision. An ideal environment for graffiti and street art. We wanted to use the contrast of sterile/ dirty and light / dark, to define the space solely with colour and light, to create a place you would only enter on tiptoe. By tidying it up, painting over the graffiti and installing lighttubes we created “White Cube” (an established term for a gallery). We create a gallery space that is part of its surroundings, while at first sight not belonging there. The gallery shifts the significance of the things exhibited in it. Usually it gives them the stamp of untouchability. It says “this is art”, it glorifies. An official gallery pushes street art onwards, it could develop it. Usually, though, it merely removes it from “the street”, leaving just “art”, which generally has little worth when it has been taken out of its natural environment. Street art in a gallery becomes a visual spectacle, a funfair attraction. A gaudy circus and a visual bomb suitable for decorating a MTV studio or a skateboard shop. We are against this unthinking popularisation of street art, which becomes nothing more than a superficial, tarted—up whore in the spaces of official institutions. Street art is linked to the place it is created in, the environment it directly reacts to. It is never completely apolitical because it intervenes in someone’s property. Street art is a rebellion not demanded by society. In a gallery it is just a wall painting. The label “street art” has become empty and meaningless, with nothing in common with its origins. It became an advertising brand that sells well. ln fact, by performing the arrogant gesture of painting over the original graffiti we posed the question of the authenticity of street art and the relevance of exhibiting it. We ask about its position in contemporary society and in a minimalist way we reshape the city landscape that is our natural environment. We cast doubt on the corrupt operation of official institutions, which should be an important subject for “rebels” from the street. Do you have street art in a gallery? FUCK IT! We have a gallery in street art!

ČESKY

Branický Most inteligence je tak trochu smutný hrdina své doby. Stavba na které nuceně pracovala česká inteligence, se měla stát jedním z největších dvoukolejných mostů své doby. Deset let po dostavbě po mostě neprojel jediný vlak, druhá kolej byla sice položena, ale záhy vyrvána, protože na chuchelské straně Vltavy nebylo možné prorazit dvoukolejný tunel. Vnímaná jen jako objekt, je to vlastně nádherná betonová stavba. Stoupá-li člověk pilířem na branické straně, prochází kolem kvádrové „místnosti“ plné odpadu. Je to jedno z mnoha městských zákoutí charakteristických špínou, šerem, mimo zájem obyvatelů města. Podobné zátiší se při pohybu městem snažíme filtrovat ze svého zorného pole. Prostředí ideální pro graffitti a streetart. Chtěli jsme využít kontrastu sterilní/ špinavý, světlo/ tma, vymezit prostor pouze barvou a světlem, vytvořit místo, kam člověk vstoupí jen po špičkách. Úklidem, přetřením graffitti a nainstalováním chladného zářivkového světla jsme vytvořili „White cube“(zaběhlý výraz pro galerii). Vytváříme galerijní prostor, který je součástí svého okolí a zároveň do něj na první pohled nepatří. Galerie posouvá význam věcí které jsou v ní vystaveny. Většinou jim dává cejch nedotknutelnosti. Říká „toto je umění“, glorifikuje. Oficiální galerie streetart posouvá dál, mohla by ho rozvíjet. Většinou ho ale oddaluje od „streetu“, zbývá už jen „art“, který ovšem vytržen ze svého přirozeného prostředí většinou neobstojí. Streetart v galerii se stává jen vizuální podívanou, kolotočářským spektáklem. Barevným cirkusem a vizuální bombou, hodnou pro dekoraci studia hudební televize či třeba design skateshopu. Jsme proti bezmyšlenkovité popularizaci pouličního umění, ze kterého se v prostorách oficiálních institucí stává pouze povrchní nablejskaná děvka! Streetart je spojený s místem svého vzniku, s prostředím na které bezprostředně reaguje. Nikdy není úplně apolitický protože zasahuje do cizího majetku a jeho tvorba je projevem společností nevyžádané rebelie. V galerii je to už jen nástěnná malba. Z označení streetart je už jen prázdné slovo bez významu které nemá nic společného se svým původem, stává se z něj reklamní značka, která se dobře prodává. Fakticky jsme arogantním gestem přetření původních maleb nadhodili otázku autentičnosti pouličního umění, relevanci jeho vystavování. Tážeme se na jeho polohu v rámci dnešní společnosti a minimalistickým způsobem přetváříme urbanistickou krajinu, která je naším přirozeným životním prostředím. Zpochybňujeme zkorumpovaný provoz oficiálních institucí, což by mělo být i pro „rebely“ z ulice důležité téma. Máš streetart v galerii? Nasrat! My máme galerii ve streetartu! Ale můžeš si tam zavystavovat..

complete documentation on Flickr